Balení

Tak mi zbývají poslední dva dny. Přijel Ondra, takže toho moc nenapíšu. Je s ním i celkem sranda. Chodí mi v pokoji v mém růžovém tričku s výstřihem do V, v kterém se vyjímá jeho mužné ochlupení. Byli jsme spolu také v prý jednom z nejkrásnějších kin světa -  v kině Tuschinski.  Tam nás Ondra nejdříve usadil na špatná místa, já šla na záchod a když jsem se vrátila, viděla jsem shluk lidí kolem Ondry a smích z okolních řad. Jedna slečna mi začala popisovat, co se stalo a jak to bylo zábavné. Ondra mezitím potupně vysbírával rozdrobené brambůrky na sedačce do posledního drobečku a pak začal nervózně a dosti neohrabaně brát všechny naše kabáty, pop corn, šaly, čepice a piva. Jedno mu vypadlo, ale naštěstí bylo pořádně zavřené. No dva komici:)
Podle Ondrovy verze za ním přišel uvaděč, že sedíme špatně. Ondra se tedy zvedl ale opět se posadil o sedačku dál, jenomže tentokrát na pytlík s brambůrkama, který rozsedl. Smáli se skoro všichni kromě té paní, která si na to místo měla sednout:)
Už to tak vypadá, že budu muset vše dopsat po příjezdu do Prahy. Mám pomalu již sbaleno a dnes mě čeká rozlučková party u Honzíka. Je hrozivá zima. Na kole mě šlehá vítr do obličeje, tečou mi nudle a sliny z pusy. I přesto se mi nechce loučit. Začínám cítit zmatek. Nestihla jsem vše, co jsem chtěla a již vím, že to ani nestihnu...  Včera jsme se vrátili v noci z Bruselu a moc se nám to vydařilo. Sice byla zima ale nádherný počasí. Prošla jsem tam vše, co jsem chtěla. Když to srovnám s výletem s klukama, který se pořád chtěli povalovat někde po restauracích, tak s Ondrou jsme pěkně prošli celé město s nejdůležitějšíma památkama. Ale o tom příště...
A abych nezapomněla, koupila jsem si další dvě skleničky a spoustu belgických piv (vím, že Martina tato informace víc jak zajímá, neboť mě podezříval, že to je to jediné, pro co tam jedu:). Mají skvělý výběr. vyfotíme je, ochutnáme a zhodnotíme. Až se někdo zase vydá do Belgie, tak nám je bude muset pěkně nakoupit a přivést.