Dneska poprvé nevím, čím bych měla začít. Za dva dny jsem nasbírala tolik dojmů, že mám z toho v hlavě menší chaos. Mám trochu obavy, že pro to, co jsem viděla tento víkend, nenaleznu ani z poloviny ta správná slova, z nichž by vzešlo nějaké smysluplné vyprávění, vykreslující dostatečně atmosféru celého místa. Ale v tom je ta krása. Vznešené nelze nikdy zcela uchopit, jak by řekl Lyotard. Způsobuje pocity slasti i strasti a člověk se tak neustále zmítá v neschopnosti plně se vyjádřit. Postmoderní umění čelí výzvě reprezentace nereprezentovatelného a jedné z úspěšných reakcí na tuto výzvu jsem mohla být svědkem. (Omlouvám se za tuto pro většinu nudnou vsuvku, ale specielně Lindě se to bude hodit:).
Ocitla jsem se v zemi nikoho a všech. ADM hostilo v západních docích festival, rozprostírající se na ploše 6000m2. A kdo že všechno byl na ADM? Na fb bylo přihlášeno 467 lidí + 367 možná (na jednoho dospělého vycházely vždy tak dvě děti a za celý víkend dorazilo kolem 1500 návštěvníků).
O celý chod festivalu se starali místní obyvatelé a dobrovolníci. Umělci dostali za účinkování diesel a teplou večeři. Večeři jsem měla také a to díky Pietrovi, který si jí vysloužil hraním na saxofon. Moc jsem si pochutnala. Na rozdíl od něj. :) A aby toho nebylo málo, tak jsem mu vzala láhev vodky, protože už byl pod parou. Ale protože nejsem sobec a nechtěla jsem jí vypít sama, rozhodla jsem se, že naučím Holanďany pít. Nicméně tatínku naučil si mě pít tak perfektně, že mi nikdo nestačil. :) Franc (ex od Louise) dokonce prohlásil, že tvrdý nemůže pít, protože není Čech, takže mi je naprosto jasné, kdo nám tuhle reputaci na ADM udělal. :) Ještě vsuvka, představte si, že v Nizozemí prodávají o 70% zlevněný rum, když je prošlý! Nechápu, proč nestojí víc:) Gek…
Co se týče organizace, jídla a pití bylo dostatek. Záchody byly celou dobu perfektně čisté a s Brise po ruce (hodně velký rozdíl od party záchodů v Čechách). Ráno se vždy začalo velkým úklidem, připravovaly se instalace, a tak bylo v hlavní hale neustále rušno.
Ze stánků mě nejvíc zaujal ten s ústřicemi. Pro Čecha luxus ale za málo peněz. Pátek jsem strávila skoro celý v Honolulu baru, kde se míchaly koktejly. Já pila Božkov. :) Narazila jsem tam na místního bublináře Milana. Milan je opravdovej profík přes bubliny. Prodává vlastní směs a zároveň se živí performancemi hlavně pro děti. No a tak si možná místo úklidu budu ve městě vydělávat děláním bublin. A nemyslete si, že to je nějaká sranda! Chce to tvrdej trénink.
Bylo zde několik stagů z různou hudbou, chyběl mi jen trochu rock, ale i na revival Stinga došlo či na parodii Michaela od hochů z Chile. Všude kolem byly různé sochy ze starého železa, z gum od aut a všeho možného neužitečného materiálu, který znovu ožíval s novou formou. Stormovi se prý nejvíce líbila plechová ryba s křídli a míč poháněný ohněm. Mě zase železný kůň a hrací stůl (i když nechápu, že jediný, komu ten stůl vydával zvuk, byl opět Storm). Návštěvníci si mohli prohlédnout velkou výstavu fotek z interiérů a exteriérů lidí žijících na ADM.
Navštívila jsem pláž, vesmír i se projela kabrioletem. Štěpán se mi pochlubil hydraulickou rukou, kterou vyrobil a prodal za 750 €, a tím zaplatil nájem za celý rok ve squatu. Prý s ní minulý týden drtil auta a ledničky na jedné show a mělo to velký úspěch. :)
V sobotu jsem podstoupila se Stormem workshop s bublinami a pak shlédla divadelní představení nejen pro děti. Viděla jsem i absurdní show jednoho polonahého páru, kde muž bičoval svou přítelkyni, která měla v zadku zaraženou (mimochodem samotné zarážení trvalo věčnost) cigaretu. Poté se asi tři minuty snažil cigaretu uhasit a podařilo se mu to, až když ta jeho přítelkyně byla ošlehaná všude jinde po těle. Nepochopila jsem jen, proč u toho byli skoro nazí. Asi aby to víc bolelo. :) No a o show, kde holce přibíjeli křídla, už radši nic říkat nebudu.
Bylo úžasný pozorovat děti. Byly naprosto nadšený a seděly vždy hned u pódia. Storm pořád někde lítal, ale jakmile zpívala jedna pěkná černovláska se svojí kapelou, tak si vždy poslušně sedl k pódiu a pozoroval ji bez sebemenšího pohnutí a vždy když dozpívala, tak zas zmizel.
Celý dva dny chcalo a byla zima a nám to bylo jedno. :) Celou tu dobu pouze dva lidé z celého ADM chodili v sandálech (ostatní měli holiny) a cachtali se v nich v bahnu a loužích. Uhodněte, kdo to byl??? Tante Irena a Storm van Houte.
Všechny moc zdravíme.
Hoi a vlastně Doei.
PS: A ze Storma tatínku roste obchodník. Kupoval si palačinku a říká: „Kolik stojí?“ a Puck (syn Louise) říká: „Een euro.“ A Storm se nenechal a říká: „A kolik stojí pro mě?“ J
Žádné komentáře:
Okomentovat