Nikdy jsem neviděla nikoho tak zmaštěnýho jako Ivana...Ten si už jen tak nezahulí. Ale o něm už jen hezky, protože to je nás fotograf na svatbu prý. Hrozně po tom touží fotit mě s Ondrou, podle jeho slov jsme dokonalý pár. Krátce o lákání hochů ze Slovenska. Chtějí, abych u nich bydlela, že budu mít vlastní pokoj zadarmo, jen bych jim prý pořád asi dokola vařila kapustnicu, svíčkovou a halušky. Pak mě vysvobodil rytíř s bílým bikem (Honzík) a místo aby mě pan domácí naložil, tak jsem se asi 10min snažila naložit já jeho a skončilo to těžkou pohmožděninou zadního kola, podle prvního ohledání zničený bike:) A hned jsem mohla použít větu, kterou jsem se naučila na hodině holandštiny : "Mijn fiets is stuuk." (Mám rozbité kolo).
No a tak jsme šli pěšky domů a tmou se rozléhal jen Ivanův hysterický smích.
Gek avond
Žádné komentáře:
Okomentovat