Tak léto pomalu odchází.
Zítra má pouze 5% z celého dne svítit sluníčko a od čtvrtka 80-90% pravděpodobnost srážek, vítr a zima. Přesný opak minulého týdne:) Takže zpět do holandské reality.
Jinak mi dorazila várka z Prahy, párečky už vzaly za své a při pomyslení, že mám pravou čabajku v ledničce, se mi chvěje jazýček a dušička jásá. Jen kufr to nepřežil, ale hrnec od Zepteru naštěstí ano:)
Chci poděkovat Brehovským za moc pěkný víkend. Začalo to páteční pitkou s Lenkou. Daly jsme na sluníčku 4 pifka. Lenka poté, co jsem jí odvedla na molo dopít poslední stuk, zhodnotila, že je na mole a na mol:))) Nastal tedy čas jí vzít na nosič a odvést přes celý Amsterdam za Maťem domů.
Po cestě jsme potkaly úžasnou kapelu hrající na kapotě bezvadného veterána.
Jely jsme boční uličkou u Leidseplein a najednou uslyšely Beatles, přijely jsme blíž a ulice již byla plná lidí. Každý se zastavil a poslouchal. Najednou nikdo nikam nespěchal. Jako by se zastavil čas a každý si mohl vychutnávat tento nevšední koncert pod širým nebem.
Večer byl poté ve znamení halušek. Byly nejlepší ze všech slovenských, co jsem kdy jedla. Maťo se chopil díla ze vší vážností a výsledek stát za to. Ale Ondrova maminka...Aaach
V sobotu jsem vzala páreček na pláž, kde jsem poprvé v životě viděla nějaký lidi... A nebylo jich málo.

Žádné komentáře:
Okomentovat