O víkendu jsem měla trochu rušno. Nejprve jsem Honzíkovi dělala čajíček, protože není vůbec nemocný, nicméně mu doktor dal kodein... doktoři tu jsou vážně divný. Honza si mě dvakrát během jednoho týdne pozval k sobě na párty a pak mi u místo toho umíral, takže mi dluží již dvě povyražení.
Kolem poledne jsem začala tahat ze sklepa Martinovy kufry do auta. Jeden jeho kufr mi zabral celý zavazadlový prostor! O tom, jak byl těžký ani nemluvě. Pak jsem nasedla na kolo a jela vyzvednout Martina z RAI. Potkala jsem ho již na cestě ke mně. A šoural se! Takže ještě, že jsem si pro něj dojela, ještě teď bych jinak čekala u auta. Martin měl další zavazadlo a dvě tašky k tomu. Nevím, co na tom Slovensku mají tak zajímavého, že si toho tolik přivezl. Nicméně nezklamal a byl šik jako vždy. Měla jsem trochu časovou tíseň, neboť večer jsem očekávala Storma. Proto jsem naházela tašky do auta a vyrazili jsme. Martin měl nejdříve v plánu nákup v Ikee, poté zastávku u něj doma a pak školu. Co Vám budu povídat, běhal chudák po Ikee a hledal přikrývku, polštář a další věci do bytu. Skončili jsme u skladu, kde jsme měli vyzvednout ještě skříň. Došli jsme ke krabici, kterou bych strčila do auta, jen kdybych si vytřískala přední okýnko, tak jsme nakonec zvolili jinou skříň a to podle velikosti krabice:)Bylo to poprvé, co se Martinovi lesklo čelo. Chudák asi nějaký čas do Ikei nepáchne. No a když jsme dorazili ke kase, kde stálo dalších asi milion lidí, zjistila jsem, že už jsem měla být na cestě do Amsterdamu. Čekali jsme asi 20minut, neboť byla sobota a všichni se rozhodli jet na nákup. V Tilburgu jsem ho chudáka vyložila, ani na kafíčko jsem se nezastavila, a jela směr Amstr. Trochu jsem to švihala, takže dobře že mě nikdo nezastavil. No a od auta jsem pokračovala psychopatickou jízdou směr koleje, kde už na mě čekal Storm. S ním jsem si zablbla asi pět minut a poté mu rozbila hlavu o zem. Takovou bouli, co se mu udělala jsem v životě neviděla. Celý večer se mnou nemluvil... Takže super večer. Když šel spát, tak jsem se bála, že se mu udělá hematom a bude to mít následky. Naštěstí ráno se už tulil, tak mi bylo odpuštěno. I když mi říkal, když se loučil: "tak pááá příští rok." Tak nevím, co tím myslel. Byli jsme spolu ale v neděli krmit kachny a to se mu moc líbilo.
Jo a Martinův pán domácí ho šikanuje. Nezapíná topení a dal mu i do smlouvy, že když bude pryč, tak ho nesmí pouštět:) Myslím, že se dovím ještě spoustu zajímavostí. A čekám pánskou dospělou návštěvu tento víkend!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat