Jsem zpět v městě hříchu a musím se přiznat, že mám hříšné myšlenky. Je to zejména proto, že mě čeká pouze měsíc intenzivní dutch, jinak jsem volná jako pták. S přistáním na Schipholu mě zalilo příjemné teplo a pocit štěstí. Vedle mě seděla moje malá příšerka, která mi nadšeně křičela do ucha, že je v Holandsku. Povím Vám, že s dětmi se k Vám ostatní chovají mnohem lépe. Máte přednostní vstup do letadla a žádné čekání ve frontě s ostatními pasažéry. Nevýhodou ovšem je, že pak člověk veze třeba místo klasického příručního zavazadla dvoumetrového plyšového psa:)
To, že jsem zpět v Amsterdamu, jsem pocítila při první jízdě na kole. Byla jsem vyčerpaná po prvním a zároveň posledním kopečku a do školy jsem dorazila se značným zpožděním. Cesta mi trvala dokonce o 6min déle než normálně. První den jsem skutečně protrpěla a myslela, že zhynu. Nicméně dnes už vše bylo ok.
Zatím mě vše jen těší. Dokonce i Albert Hein, má 50% slevu na kozí sýry a goudu:)
Z čeho mám ale největší radost je, že jsem v nejpokročilejší úrovni dutch (B2), kterou škola nabízí. A nejen to, dokonce pokračuji ve stejné knize, co jsem měla v holandském institutu. Mám ideální rozvrh, každý den kromě středy tři hodiny dutch. Večery mám volné a dopoledne můžu vyspávat kocovinu:) Mám ale brutální plán, co chci stihnout vše vidět, takže to nesmím přehánět s návštěvami u Honzíka.
PS: Už jsem se kolikrát rozčilovala, když jsem se střetla na fietspadu s někým nedisciplinovaným. Vysvětlovat ale něco třem kachnám, který si to dnes trádovaly proti mě , že
na fietspadu nemají co dělat, to mě vzalo vítr z plachet a rozesmálo:)))
Je to tu prostě fajn.
Žádné komentáře:
Okomentovat