Zítra jedem s Martinem do Bruselu. Už mám cestovní horečku a Martin připravený pytlík (na blití samozřejmě). Na nádraží máme být v 7h ráno, to asi oba umřeme takhle brzy vstávat. Včera jsme navštívili FOAM muzeum fotografie. Moc jsem od toho neočekávala, ale bylo vskutku moderní. Tedy prázdné:) Jedna místnost byla plná fotografií ležících na zemi a u toho nápis, ať si klidně fotografie prohlédneme ale nešlapeme po nich. Což nebylo možné splnit, pokud si je člověk chtěl opravdu prohlédnout:) Martin si chtěl vzít domů jednoho pěkného kluka, ale pak si to rozmyslel, prý se mu tak zas nelíbil.
Co nás ale opravdu oba zaujalo, byla stěna plná bílých hrnečků, u které jsme seděli asi hodinu a povídali si. Stála u nich cedule "Please, take me home". No tak jsme si každý jeden vzali. Martin je strčil do své velké tašky a smáli jsme se u toho jako blázni, co by na to muzejníci řekli, kdyby jsme jim vzali celou tu stěnu. Nemuseli bychom aspoň řešit, jak seženeme dárečky k Vánocům domů. Řehňala jsem se tomu, že nejenom Češi rádi dostávají dárečky, ale i na Slovensko takhle móda dorazila:))) No pro samotné muzeum fotografie to rozhodně není dobrý obrázek, že nás nejvíce zaujal jejich hrneček. My ale rozhodně odcházeli s pocitem, že se nám ta dnešní návštěva FOAM opravdu vyplatila.
Nicméně když jsme odcházeli, tak jsem u východu zahlédla ceduli, kde bylo napsáno, že hrneček stojí 3,5euro, což mě trochu vyděsilo. Ale mávli jsme nad tím rukou a brali to tak, že to je v ceně Muzeumkaart. Komu by se chtělo hlavně u východu vyndavat hrnek z tašky že? Naše muzejní putování jsme ukončili na Rembrantplein u vánočního stánku s teplým svařákem. Moc pěkně jsme si popovídali a připili se, takže večer se vydařil. Dneska se na můj ošklivý FOAM hrneček pořád usmívám a říkám si, jak se něco tak ošklivého může stát symbolem něčeho pěkného. No a v tom je zakopaný pes celé semiologie. Asi budeme s Martinem plakat, až se budeme před Vánoci loučit:))))
Žádné komentáře:
Okomentovat