Moje blogová aktivita se tento týden úměrně snížila se zvýšenou aktivitou v jiné oblasti. Tímto sa ospravedlňujem a slibujem, že se polepším...Stížnosti prosím nezasílejte mně, ale panu Kolafovi mladšímu.
Už mě nečeká kromě Lindy žádná významnější návštěva do konce pobytu. Zároveň se cítím dostatečně špatně na to, abych se konečně rozhodla napsat knihu. Veškerý volný čas tedy strávím jejím sepisováním a nezveřejňováním:) Spouštěcím momentem je asi moje sarkastická učebnice holandštiny, která mě učí, jak se tvoří podmiňovací věty na hypotetických příkladech - "Co by si dělal a jak by si se cítil, kdyby ti při pobytu v Holandsku zemřela babička..." No co na to říct. Holanďané jsou zkrátka partička vtipálků. Jako správný cynik jsem se tomu zasmála, nicméně v žaludku mi to zanechalo nechuť k letošnímu cukroví. Podepíše se to nutně na bojkotu dalších Vánoc, jenomže v restaurantu U Tondy se stejně na to moc nehraje:)
Kdyby měl někdo nějaký chytrý nápad, kam se má můj život dál ubírat, nechť mi to obratem napíše. Budu mu vděčná:)
Mám šíleně školy, už mě to teda nebaví, pořád musím studovat a nemám na nic jiného čas. Takhle jsem si ten sex, alkohol a drogy v podání propagátorů Erasmu nepředstavovala...
Jdu spát, zítra napíšu o dnu stráveném ve Scheepvaartmuzeu.
Jo a malá rada na závěr - nikdy se nekamaraďte s někým, kdo vám v 23:30 napíše, že jde na rande s neznámým cizincem a neví zda se vrátí, protože jde do nebezpečný čtvrtě. Nakáže Vám ohlásit případně jeho zmizení policii a jeho poslední vůlí je, vymazat veškeré gay porno z počítače, aby rodiče případně neklepla pepka:)))
Žádné komentáře:
Okomentovat